Multidimenzionální hudba Anderse a Caciny
Je zvláštní, že v době, kdy jsem dokončovala následující článek, odcházel z tohoto života jiný Mistr hudby... a že jsem do rána ochraptěla, aniž bych to tušila. S veškerou úctou a láskou tedy pro něj zpívám alespoň v srdci Haleluja. Karel jde dál, dost možná aby začal znovu a možná i on bude jednou opět Mistrem hudby, jen zase jiné... Pro jeho duši je to možná zpráva radostná, ale bude zde mnoha lidem dlouho chybět. Každopádně i on brzy uslyší hudbu domova a užije si oslavy, která jednoho dne čekají na nás všechny... Věřím, že to, co brzy uslyší, se velmi podobá hudbě, kterou uslyšíme i my již za pár dní... Dovolte tedy, abych vám blíže představila hudbu Anderse a Caciny. Tak jak jsme si ji s dalšími blízkými dušemi znovu připomněli o víkendu v při plavbě po Dunaji.
Anders Holte a Cacina Meadu
Anders a Cacina jsou báječný pár – on má nádherný hlas, se kterým dokáže neuvěřitelné věci, ona ho skvělým způsobem doprovází. Jsou prostě sladění. Na jejich hudbě je nádherné i to, že dokáží do svého zpěvu zapojit publikum takovým způsobem, že rozezní celý sál a vy cítíte dokonalé propojení – zpíváte z hloubi svého srdce a duše, cítíte jednotu se všemi v místnosti, s energií daného okamžiku, dokonce i se svou duší. Jste v dokonalé harmonii…
Hluboký klid a radost
Nejprve vám popíšu, jak jejich hudba působí na mne. Když společně zpíváme, tak všechno to, co se zdálo být ještě před chvílí problémem, odpluje. Pro tuto chvíli to není podstatné, teď prostě jen jsem. A když se vynořím z tohoto souznění, najednou už kolem sebe nevidím problémy, ale začínám vidět řešení… Vnímám dokonalost všech aspektů života – to, co se zdálo být problémem či výzvou, je příležitostí. Kde byly temné mraky, je příjemný chladivý stín. Je mi nádherně, jsem znovu plná energie a nápadů, ale nechávám je dozrát. Vím, že tu jsou, ale ještě chvíli chci jen tak být a neřešit… V očích mám slzy, ale jsou to slzy dojetí nad tou krásou. Slyším hudbu domova – tuším, že se tomu říká hudba sfér… pro mne tohle znamená „být doma“.
Je mi dobře po duši i po těle. Mám chuť tančit a zpívat… Zároveň vím, co všechno se odehrává na hlubší úrovni – cítím, jak se buňky mého těla radují a tančí, ale nemám potřebu to jakkoli analyzovat… Jen vnímám tu krásu.
Není to ale otázka jen těch několika chvil ani hodin. Na tu hudbu myslím pokaždé, když nás při meditacích ostatní vyzývají, ať myslíme na něco nádherného. Na něco, co v nás vyvolá radost a hluboký klid zároveň. Tohle si můžete nést s sebou... Je to dokonalý základ, startovní bod pro každodenní život. A funguje i ve chvílích výzev – když jsme se vraceli z Maďarska, na internetu psali o vichřici, převrácených stromech na trati, varovali před cestami obecně. My ale nasedli do vlaku, povídali si, smáli se a tu a tam si zpívali Haleluja, jak nás to Anders naučil. (Však nás to učil i loni v Praze, jen jsme si to připomněli.) Pravda, čekalo nás dvouhodinové zpoždění a velmi pozdní návrat domů, ale jeli jsme v klidu, to zpoždění bylo jen a jen dokonalou synchronicitou pro naší bezpečnou cestu…
Ostatně tento nápěv zabírá i v okamžicích, kdy vám není nejlépe, kdy je vám nebo někomu z vašich blízkých smutno… Stačí jen pár prostých tónů a ve vás se opět rozhostí klid a mír a realita kolem už zapadne do skládačky tak, aby bylo zase dobře…
Hluboký koncertní prožitek
Nejprve dovolte trochu citace z webu: Anders svou kariéru začal jako hlavní zpěvák rock-popové skupiny Paris Paris, po nějakém čase pocítil touhu po skutečném hudebním vzdělání, a tak se rozhodl pro „klasickou cestu“. Byl přijat na Royal Danish Academy of Music (Královskou dánskou hudební akademii) v Kodani a promoval jako klasický zpěvák, učitel zpěvu a dirigent.
Zpíval se sborem Královské dánské opery, sborem Dánského rádia a cestoval po celém světě se seskupením a cappella Musica Ficta. Přesto po nějakém čase cítil, že ho nenaplňuje zpěv pouze klasické hudby, která je nádherná a velmi silná, avšak v zásadě vyjadřuje vědomí, které zde vládlo před několika staletími.
A proto ukončil své prestižní povolání, odstěhoval se z Dánska a vstoupil do nové neznámé fáze svého života. Místo aby zpíval pro druhé, nechal hudbu, aby se postupně sama zformovala, následoval svou intuici. Tento velmi osobní proces brzy vedl k vydání prvního Andersova alba s názvem Lemurian Home Coming a poté ještě několika dalších. Jeho jedinečný styl lze nazvat jako interdimenzionální.
Dost možná jsou to právě hluboké pocity a prožitky, které přitahují lidi z celého světa na Andersovy a Cacininy koncerty. Lidé, kteří z jejich koncertu odcházejí, vyzařují klid a radost a vrací se stále znovu a znovu. Možná je to samotné volání duše, co je sem přivádí. Ať je však důvod jakýkoli, lidé přicházejí stále v hojnějším počtu – například v roce 2018 přišlo na jejich koncert v Tai Pei více než 10 tisíc lidí! A třeba Andersovo CD Lemurian Home Coming (Návrat Lemuřana domů) se prodává ve více než 60 zemích světa! Jejich hudba se používá k hlubokému vnitřnímu propojení, meditacím a léčením všeho druhu! Za Andersem však také přijíždějí i hudebníci a žádají ho o soukromé lekce, protože u něj nalezli, co dosud ve své tvorbě postrádali. A jezdí za ním také vědci, o tom ale za chvíli.
Otevírání časových kapslí
Anders doprovází Leeho na Kryonových akcích již od roku 2011. Není zde však jen jako hudební doprovod. Nejenže je jeho hudba zároveň meditací. Anders společně s doktorem Toddem Ovokaitysem (Yaweem) jezdí po světě, aby zde společně s chórem (stovkami lidí, kteří cítí jako svůj úkol přijet a účastnit se této akce) propojovali páry uzlů a nul, díky čemuž zároveň otevírají časové kapsle. Vím, je to hluboce ezoterická informace, vy však pravděpodobně znáte Kryona a tak vás to nepřekvapí.
Uzly a nuly jsou místa na planetě, kam původně přišli Plejáďané (Plejáďanky). Jsou to energeticky silná místa, která když jsou energeticky propojena, otevřou tzv. časové kapsle – a z těch pak mohou proudit informace a energie k lidem, kteří pak s nimi dokáží pracovat, jakmile pro to bude lidstvo připraveno. Tyto energie a informace se zformují do podoby nových vynálezů, které jsme si do této chvíle nedokázali snad ani představit – takových, které dokáží vyřešit všechny naše celosvětové problémy – ať už jde o nemoci, zdroje pitné vody, dostatek potravy, ještě efektivnější komunikaci, nebo ještě úplně jiné záležitosti.
Pro mír na Blízkém východě a celé Zemi
Opět není náhodou, že právě Anders a Cacina byli vybráni pro několik vědeckých experimentů. Ten, o kterém chci hovořit nyní, nese název The 1 Field (Jedno pole). Lynne McTaggert se odhodlala k jednomu zajímavému experimentu – rozhodla se s pomocí nejrůznějších přístrojů zjistit, zda je možné prostřednictvím meditací a vzájemného propojení snížit množství násilí a konfliktů i na Blízkém východě. Již dříve se podobné experimenty odehrály na celém světě. Tentokrát se rozhodli pro vyšší laťku. A do tohoto experimentu zapojilo přibližně deset tisíc lidí ze 148 zemí světa, přičemž skupiny na Blízkém východě byly propojeny i s pomocí videokamer. Některé skupinky čítaly pouze několik jednotlivců, jinde zaplnily celý sál (např. v Jeruzalémě). Tito lidé společně vyjadřovali a vyzařovali ze svého srdce společný záměr, vizualizovali si výsledek a po celou dobu jim k tomu hrál Anders s Cacinou. Všichni společně pak také zpívali. Tenkrát jsem se na dálku také zúčastnila (bez kamery) a byl to nesmírně silný prožitek. Po společné meditaci a zpěvu pak měli všichni možnost se vyjádřit – ať už na Facebooku, YouTube nebo přímo před kamerou. Tolik radosti, lásky a vzájemného porozumění…!
Výsledek tohoto experimentu bude teprve představen v listopadu tohoto roku (v již zmíněném filmu), ale my se pokusíme co nejdříve zveřejnit alespoň ukázky…
Neomezené potenciály
Nedávno se Anders s Cacinou účastnili ještě jednoho experimentu (pravděpodobně vyplynul z toho, který jsem právě zmínila), a jeho smyslem bylo zjistit, jaký dopad má hudba na naše zdraví, konkrétně byl zaměřen na pozorování vzorků krve. Slíbili, že výsledky nebudou prezentovat veřejně se všemi podrobnostmi, nicméně z čirého nadšení nám o něm vyprávěli a viděli jsme dokonce i několik fotografií.
Tuto část informace ponecháváme jako součást Newsletteru, aby zůstala pokud možno ve formě, jak jsme ji slíbili předat - pouze pro ty, kdo by se rádi zúčastnili jejich koncertu a workshopu...
Bonus
Pokud chcete alespoň trochu „ochutnat“ něco z našeho víkendového prožitku, na Facebooku přidáme brzy nádherné fotografie od Hanky Galatíkové a Renči Zábranské a dvě kratičká videa, která Renča zachytila alespoň na telefon. A pokud se to povede, tak Cacina pošle také zvukový záznam… Ale možná už teď „víte“ a chystáte se přijít... <3
Kam? V pátek 25. října na kocert Zvuk domova a o víkendu 26.-27. října na workshop Spojení zvuku a duše.
S láskou, Marie Kuchařová
Pokud chcete dostávat úplné informace o novinkách z projektu NA PRAHU (včetně informací o produktech a nových akcích), přihlásit se můžete zde: https://naprahu.webnode.cz/newsletter/.
Fotografie: Hana Galatíková
