Předmluva překladatelky - úryvek
Je tu Kryonova Kniha Tři – a není žádná náhoda, že číslo tři je katalyzátor. Kryon katalyzátor definuje jako prvek či energii, která o samotě nezpůsobí nic, ale když se zkombinuje se správným prvkem, pak z těchto dvou vytvoří něco jiného. Jeden umocní druhý a to způsobí vytvoření třetí energie – pohyb od dvou ke třem. A v mnohém to tak je i zde. Nebuďte tedy překvapeni, pokud se vám při čtení budou dít některé zvláštní „náhody“. Mne například vnitřní pocit popoháněl, abych již dokončila překlad. A když byl hotový, došlo mi, že ten základ měl být hotový, dokud mi bylo ještě 33 a v tom okamžiku pochopení jsem cítila velmi silné potvrzující „mrazení“. Další velmi silný okamžik nastal, když jsem překládala podobenství s názvem Wo a velký vítr – do té doby klidné počasí se změnilo téměř ve vichřici, která skončila v okamžiku, kdy jsem dopsala poslední slovo… A takových „náhod“ bylo mnoho.
Tato kniha se ještě částečně vrací k některým dřívějším tématům – je zde pasáž věnovaná zkušenostem čtenářů s implantátem, ale také další informace o karmě, léčení a více informací o vzestupu, zodpovědnosti a mnohém dalším. Takže tato kniha svým způsobem završila první „trojici“ a zároveň už je předzvěstí úžasně praktických záležitostí, které budou následovat od knihy Šest. (Knihy Čtyři a Pět se totiž úplně vymykají a jsou napsány zcela jiným způsobem, ale nechte se překvapit… Je na co se těšit.)
I tentokrát se Lee a Kryon vracejí k vědě – Kryon zde opět naznačuje překvapivé souvislosti i některá řešení „problémů“, se kterými se vědci potýkají (nebo potýkali v době vydání této knihy).
Velmi se mi líbí Kryonův láskyplný a zároveň velmi praktický přístup. Jeho vysvětlení principů, jakými věci fungují, přinášejí do života velkou úlevu, porozumění a také radost. Ukazuje nám, jak si poradit se změnami, v čem skutečně spočívá naše práce a jaký obrovský pokrok jsme učinili, i když se nám zdá, jako by to v reálném světě téměř nebylo vidět. Vysvětluje, že se Země z ničeho nic nestane nějakým druhem ráje, jak jsme se možná dříve domnívali – že je to postupný proces, který už teď nese své ovoce a čas ukáže, jak moc jsme změnili svou budoucnost…
Tato kniha obsahuje také některá témata, kterých jsme si dříve možná nevšímali nebo nás ani nenapadlo hledat v nich duchovní souvislosti – a zde je krásně vidět, že je všechno ještě jinak, než se nám zdálo – to, co nám mohlo připadat jen jako symbolika nebo fantazie, se ukazuje být velmi přesné vyobrazení reality – co nám přišlo jako čistě materialistické a někdy možná i „nudné“ a „nehodné naší pozornosti“, v tom se skrývají hluboké duchovní pravdy…
Třeba jako v případě kapitoly o matematice, jejímž autorem je James D. Watt. Tato kniha původně obsahovala ještě dvě matematické přílohy od pana Watta, ale Lee je v dalších vydáních už nezařadil. Sdělil nám, že pro tu knihu nebyly důležité. Ale možná (a teď spekuluji) vnímal to, co jsme cítili i my při překládání – totiž že věci nejsou jen černé nebo bílé, že nelze zcela zavrhovat tradiční přístup matematiků a že desítková soustava má v matematice své důležité místo. A tak je to vlastně i v našem každodenním životě. Jsou věci a postupy, které celou svou bytostí vnímáme jako správné, přesto nelze ukazovat na ostatní a říkat, že jejich intuice a jejich postupy jsou špatné… jen málokdy skutečně vidíme celkový obraz. Přesto má tato kapitola v knize své místo. Její překlad (i čtení) byl sice náročný, ale zároveň to bylo zajímavé potvrzení toho, co říká Kryon – že Bůh je Mistr Fyzik. Ukazuje se, že velké duchovní pravdy a zvyšování vibrací a úrovní vědomí se promítají do všech úrovní – v tomto případě do geometrie a matematiky – a naopak, že geometrie a matematika mohou člověka dovést k Bohu. Je tedy vlastně jedno, kde „začneme“, ale s otevřeným srdcem a myslí se vždy dostaneme k Bohu – ať už skrze náboženství, vědu či pozorování přírody – to vše ukazuje totiž jedním směrem a je jen na nás, zda to budeme chtít vidět nebo se k tomu budeme záměrně točit zády…
Marie Kuchařová