Ivana
Dobre rano a krasny novorocni den preji vsem.
Ano, je skutecne krasny 1.leden 2015. Venku snehobilo a pomalu se rozedniva a ja jsem rada, ze jsem ziva. Po te, co se odehralo v noci z 29. na 30. 12. jsem stastna a raduji se z kazdicke malickosti kolem sebe.
Behem dne jsem se uz citila tak nejak slabe, ozyvalo se bricho jako uz po nekolikate behem roku, kdy jsem docela intenzivne zkousela nektera cviceni a Kryonovy navrhy, propojovala jsem se se svymi pruvodci.. Byly dny, kdy jsem si pripadala uplne opustena, hola a bezprizorni, chvilemi jsem ztracela pudu pod nohami, jako bych to ani nebyla ja. Citila jsem takovou slabost az na omdleni, ze me chtel vest manzel do nemocnice. Ale ja vedela, ze se jedna o vic nez medicinskou zalezitost a s tim si musim poradit sama.
V tu nejkritictejsi chvili, kdy mne naseptavajici hlasy dostavaly na kolena jsem ze sebe vydolovala hluboko uvnitr silu, takovy pud sebezachovy, diky nemuz jsem se dokazala vzeprit.rozdychat vsechny strachy, pokud to okolnosti dovolily tak i vyrvat, vybubnovat, proskakat ( cim hlucnejsi tim rychlejsi uleva).. Taky mi pomaha jit na konkretni misto, kde citim nejvetsi priliv energie a dokazi se propojit sama se sebou, se Zemi i kosmickym zazemim a dostanu se do proudu.. Vse ale zacina v me mysli, jak dokazi verit sama sobe. Napojit se na nejcistsi Zdroj, nepodlehnout panice.
Mnohokrat jsem si myslela, ze uz je to moje posledni hodinka..a podarilo se krizi prekonat. Dekuji Michaeli, ktera mi mnohokrat pomohla, pripomnela kdo jsem, vedla uzdravujici proces, nebo jen slovem podporila. Ano, Michaeli patri skutecne velky dik, ze mi ukazala cestu, privedla Kryona. Jsem rada, ze tu je, protoze ani ja bych dnes nebyla tam kde jsem..
Zkratka a dobre, vse vyvrcholilo z 29. na 30.12. kdy jsem uplne ztuhla a mela pocit jako na smrtelne posteli.slabost vychazela z bricha..v duchu se mi promitl muj zivot, co se mi podarilo, kdo bude pokracovat v zapocatem dile, odpoustela jsem sobe, svym nejblizsim a snazila se se vsemi vyrovnat. Ano, ten naseptavajici hlas byl tak silny, ze jsem mu temer uverila. Uz tam nebyl ani tak velky strach, spis pocit smireni a uvolneni. Pak se ve mne probudil obrovsky pud sebezachovy. Mas prece jeste Marketku, jeste te potrebuje..vstan a hybej se.Dokazala jsem se pohnout, doplizila jsem se na zachod a pomalicku se znovu probouzela k zivotu. Vzala jsem sklenici s vodou, pozadala ji o uzdraveni a pomalymi dousky jsem citila jak mnou pozvolna znovu zacina proudit zivot. Sla jsem k oknu a nadechovala vduch od spodu nahoru, spojovala se se Zemi, se Sluncem a Galaxii a hlavne sama se sebou.
Pak jsem usnula a rano jeste oslabena jsem sla pomalicku k Rodince, kde pracuji a ktera je mym druhym domovem..Zavolala jsem Michaeli a rekla co se vse odehralo..propojili jsme se na dalku. Vyplavovaly se stare strachy ve strasidelnych zvirecich podobach.Ano, to jsem byla taky ja. Smireni, odpusteni, propusteni..najednou velky pocit ulevy. Mohu z hluboka svobodne dychat. Verim ze to nejhorsi uz je za mnou a zacinam opet vnimat kolem sebe pruvodce, ochrance a svetlo..Ach, to je uleva. Jsem stastna ze je to za mnou, dekuji za tuto zkusenost a je treba jit dal..Najednou vidim pred sebou nasi skolicku. centrum nejen pro maminky.vsichni se tu citi jako doma. Proste v Rodince..Uvedomila jsem si, ze muj vnitrni uzdravujici proces uzce souvisi s tim, jak se bude dal nase spolecne dilo vyvijet.
Tesim se, ze to bude brzy i misto setkavani spriznenych dusi, a to nejen ctenaru Kryona..
Vsem preji, aby ve svych zkouskach obstali, nasli vnitrni silu a byli oporou dalsim probouzejicim se dusim.
S pozdravem
Ivana