Jana B.

 

Ten důkaz jste mi dala v odstavci jak se to pozná ano to se přesně i mě začalo dít a bylo pro mě největší peklo paradoxně když jsem vnímala, že nemám potřebu se polarizovat a přiklánět na nějakou stranu a nevěděla si s tím rady. Byla jsem zvyklá jinak a najednou tohle, jakobych viděla z patra celou situaci oboupólně a nevěděla jakou volbu učinit. Strašně mě to rozhazovalo a mátlo. Opravdu jsem tehdy ještě nevnímala tu situaci jako dokonalou to se začínalo dít postupně. 

Protože jsem tohle celé nevěděla, tak jsem žádala o implantát i nyní po přečtení knihy a celá má tehdejší situace se opakuje v jemnější verzi a daleko klidnější a příjemnější.  Myslím, že to celé probíhá. Hlavně to probíhá u mého okolí, já jsem víc v klidu, ale lidi co jsou mě nejblíže mají turbulence, které vždycky přinesou něco hodně dobrého ve finále. 

Témata jsou ovšem stejná jako před těmi lety. Teď už skoro denně komunikuju s průvodci a informuji co potřebuji a už od toho umím i odejít a nechat to tzv. na nich. Dřív jsem číhala co se bude dít a moje mysl vymýšlela scénáře, většinou negativní. 

Popsala bych to příkladem....je situace, která se mi nelíbí a chtěla bych ji změnit, projdu si jí celou a nevidím cestu a musím ji přijmout, že to asi jiné nebude, klidně se tím nechám pohltit.  Proběhne emoční vlna a za ní následují myšlenky, že je to vlastně dobře protože.....hurá, nebo jen tak fajn. To se děje u věcí, které se mi fakt nelíbí a jen někdy, když se ocitnu v krizi. Je to jak houpačka. Ale vyjde z ní na každé straně to fajn.

 

Jana